Hanka skáče radostí, otevírá totiž montessori pracovnu pro předškoláky.

Dva roky prázdnin jsou za mnou a teď zase hurá na děti!
Jojo, je to tak. Ještě v lednu by mě ani nenapadlo, že si budu zase zařizovat svoje vlastní připravené prostředí!

Takže dovolte, abych se vám představila. Jmenuji se Hanka a od září povedu v našich nových prostorách budovy H40 Montessori pracovnu pro děti ve věku 3 – 6 let. Moc se na to těším.

Často ale slýchávám od rodičů dětí starostlivé otázky typu:

„Kolik plánujete mít v pracovně dětí, když kurzy budou bez rodičů?“

„8 – 10.“, odpovídám.

Pak většinou nastává malé zděšení a další otázka: „Aha, a kolik dospělých vás tady bude celkem?“

„Já sama“. Po této odpovědi nastává zděšení číslo dvě :-).

„A jak je všechny uhlídáte a zabavíte? Když říkáte, že pracujete s jedním a zbytek dělá něco jiného? Jak docílíte toho, aby vám tu třeba nerozstříhaly jiné pomůcky nebo nevylily všechnu vodu na zem? Jak ty děti budou vědět, co mají dělat? A co když nastane konflikt, jak to řešíte?“

Rodiče se mě s obavami, ptají na všechny informace, které se týkají montessori pracovny. Všem otázkám plně rozumím, také se mi před 13 lety honily hlavou. Také jsem si nedovedla představit, jak to „montessori“ vlastně vypadá, jak se děti „samy“ učí.  Je to totiž dost jiné, než v klasických školkách nebo jiných kroužcích.

Moje nová pracovna.

Ale věřte mi, funguje to :-). Po 7 letech práce v Montessori mateřské škole Andílek, kdy jsme měly s mojí asistentkou na starosti 24 dětí, vím, že někdy není potřeba do dobře rozjeté třídy dospělý ani jeden. Když se totiž dětem správně připraví prostředí, v kterém mohou dle své vnitřní motivace objevovat, pokud se dobře na začátku nastaví pravidla/hranice, vzájemný respekt a úcta, pokud je průvodce dobrým modelem a vzorem, zná vývoj dětí a ví, co a kdy má dítěti nabídnout za materiál, pak není třeba se bát.

Začínala jsem s kolegyní asi s osmi dětmi téměř bez zkušeností a znalostí v oblasti pedagogiky i montessori.

Většina dětí k nám přešla právě z montessori pracoven, které vedly Míša s Kamilou, moje dnešní kolegyně. Tenkrát jsme si ani neuměli představit, že se jednou k tomuto konceptu společně vrátíme. Třídu jsme měli pronajatou ve státní smíchovské základní škole. V jednom umyvadle jsme myli nádobí a čistili si s dětmi zuby, jako šatna nám sloužily staré židličky ze školní třídy, v policích jsme měli pár montessori pomůcek. Dodnes děkuji rodičů, kteří nám dali tak potřebnou a  důležitou důvěru a my se mohli rozrůstat dál a dál.

Tihle kluci, co s námi začínali, jsou dnes již dospívající…

Když byl průvan a neměla jsem, jak přidržet okno, dala jsem do něj klidně krychli z růžové věže nebo si půjčila na zalití květiny džbánek z praktického života, který děti používaly na trénink přelévání :-).  Je to tak, jak se říká, každý začátek je těžký a já se dnes směji mojí nevědomosti. Postupně jsem zjišťovala, jak montessori funguje, udělala si Český montessori kurz, načerpala nové komunikační metody na semináři „Respektovat a být respektován“ a nakonec přirozeně následoval mezinárodní kurz AMI pro věk 3 – 6 let (Association Montessori Internationale). Než jsem toto všechno obsáhla, učila jsem se formou pokus omyl. A nejen já. Stále jsme se báli dělat „opravdové montessori“.

Nějakou dobu nám trvalo, než jsme našli odvahu odnést ze třídy i hračky, které tam původně byly.

Báli jsme se, že to tam pak děti nebude bavit. Vždyť stavění kolejí, stavebnic a tvoření obrázků z pet víček je přeci taková zábava! Ale kdybych neviděla tu změnu v chování dětí, když je vypustíte do velké místnosti plné hraček, a pak, když stejný počet dětí vezmete do připraveného prostředí plného pomůcek, nevěřila bych tomu. Nevím, co je to za magickou sílu, ale děti, které se původně hádaly o kusy hraček, křičely a běhaly, se ve třídě plné pomůcek staly doslova tichými „pracovníky“ a objeviteli a veškeré hádky byly ty tam.  Najednou totiž nastal jasný řád, pořádek, pomůcky dávaly jasné mantinely už jen tím, jak vypadají, jak se s nimi zachází. Všichni -dodržovali stejná pravidla a lehce se v prostředí a policích orientovali. Věděli, že se o pomůcku nemusí hádat, stačí jen počkat, až jí někdo vrátí do police. Každý věděl, že ve třídě najde to, co ho právě zajímá, že se nemusí bát, že to do druhého dne zmizí. Děti dávali na pomůcky velký pozor, věděly, že jinou růžovou věž nemáme.

A to je to kouzlo, co montessori dokáže :-).

I takhle může vypadat výsledek práce se smyslovými pomůckami 🙂

Čím více jsme praktikovali pravé montessori, tím větší smysl mi to dávalo. Naše třídy se tedy postupně proměňovaly v laboratoř plnou pomůcek, kde každý našel své místo a takovou aktivitu, která  ho zrovna zajímá. Má někdo náladu tvořit? Prosím, vyberte si z naší nabídky: lepení, stříhání, malování vodovkami, vyšívání nebo navlékání korálků… zajímá někoho matematika? Skvělé! Začneme počítacími tyčemi do deseti a dostaneme se třeba až k násobení tisíců. Lákají vás písmenka? Máte rádi knížky? Posaďte se do našeho čtecího koutku a vyberte si. Své první slovo si pak můžete napsat třeba díky pohyblivé abecedě a pak už jste jen kousek od toho, naučit se své první slovo i přečíst. Nejmenší mohou trénovat své dovednosti v koutku praktického života. Nejde ti zavázat tkanička? Vezmi si náš zkušební rám, já ti ukážu, jak na to a pak je už je jen na tobě, jak často a dlouho budeš tuto dovednost trénovat. Nesmím opomenout i oblast kultury, kde si můžeme společně povídat o tom, co je zeměkoule, jaká kde žijí zvířata nebo se naučit pojmenovat části rostlin.

Při zdvořilostních lekcích jsme si trénovali správné společenské chování, třeba, jak si popřát k narozeninám, jak někomu něco nabídnout, jak se správně přenáší židle, jak se omluvit atd. Jak říkám, každý si najde to, co ho zrovna baví, a kam ho zrovna jeho srdce táhne.

A moje role průvodce ve třídě je, propojit děti s materiálem, ukázat jim, jak se s ním pracuje, naučit je dodržovat pravidla, být jim vzorem, pomocníkem i rádcem.  

Co všechno se dá ještě postavit z červených tyčí?

Od dětí jsem si od doby, kdy jsem skončila jako pedagožka, dala 2 roky prázdnin. Pracovala jsem pro Asociaci montessori ČR jako lektorka kurzů pro pedagogy, psala články, pomáhala v různých projektech šířit montessori do celé České republiky. Stala jsem se metodičkou v projektu Romodrom o.p.s. ve Slaném, kde pomáhám se založením školky s prvky montessori a s kolegyní Míšou jsme oprášily a daly nový kabát projektu Žijeme montessori. Stala jsem se tedy předsedkyní spolku:-), organizátorkou, správkyní webu, designérkou, markeťačkou, účetní a na stará kolena se učím to, co dnešní náctiletí zvládají tzv. levou zadní.

A teď zase hurá na práci s dětmi. Už mi to fakt chybělo. Těším se, až vezmeme společně do ruky pomůcky a budeme zjišťovat, k čemu slouží, s čím se dají zkombinovat a k čemu všemu jsou určené. Těším se, až budu potichu pozorovat děti a zapisovat si jejich pokroky do pozorovacího deníku, až uvidím jejich výraz nejvyšší soustředěnosti třeba při přelévání vody, zapínání knoflíku nebo počítání. Těším se, až budu moci předškolákům pomoci s přípravou na přechod do první třídy, kdy jim pomůcky mohou konkrétně  pomoci třeba v oblasti psaní nebo v matematických představách. Těším se na zářivé oči a radost v dětské tváři.

Je nám pět a právě počítáme tisícový řetěz.

A pokud budou děti něco potřebovat, budu jim vždy po ruce, abych je podpořila, poradila jim nebo je nasměrovala na někoho, kdo jim může pomoci místo mě. Protože pomáhat si navzájem k montessori rozhodně patří.

A vy? Vy si zatím můžete dát v klidu v přízemí naší budovy kávu, dojít si nakoupit, vyřídit třeba pracovní telefony, nebo si vzít knížku a jen tak relaxovat.

Za 90 minut se toho totiž dá stihnout hodně. Společně s dětmi si pak můžete povídat, co jste za tu dobu objevili, zažili a stihli. Nebo doma využijte nových dovedností, které děti načerpají v praktickém životě a nechte si od nich pomoci v kuchyni či při společném úklidu.

A co dodat víc? Je toho ještě hodně, ale možná bude nejlepší, když se ke mně přijdete podívat a zažijete si to na vlastní kůži a uvidíte na vlastní oči. Buď přímo v pracovně, nebo na nějakém našem workshopu.

Tak se na vás těším!

Montessori mi dává smysl, fascinuje mě, jak je to jednoduché a logické. Pomůžu přiblížit jeho taje i vám.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů