On ještě nechodí na nočník?

Pokud existuje vhodná doba, kdy začít dítě učit používat nočník či toaletu, jak toto období poznáme? Jak přimět dítě ke spolupráci a komunikovat s ním na toto téma? Nejen o tom, jak dát plenkám sbohem, je následující článek.

V perspektivě „bezplenkové“ komunikační metody se zdá, že je dítě senzitivní na spolupráci v oblasti vyměšování vlastně už od narození. Když miminka dobře pozorujeme, víme, že nám svým chováním dávají určité signály o svých potřebách – kroucení, tlačení, neklid, grimasy v obličeji, pláč apod. Navíc novorozenci i kojenci, kteří si nezvyknou vyměšovat pravidelně do plenek, dokáží i chvíli pozdržet svou potřebu, než je rodič svlékne a přiloží nočník. Spolupráce dítěte je však v této fázi vývoje plně vázaná na pomoc dospělého, podmínkou úspěšnosti je napojení rodiče na signály dítěte, znalost jeho biorytmů.

V této souvislosti je dobré si uvědomit, že pokud jsme dítěti po narození plenky dali a nezačali ho svlékat před tím, než vyměšuje, stalo se vykonávání potřeby do plenek po určitou dobu jeho kojeneckého i batolecího věku návykem. Když pak chceme dítě naučit používat nočník či toaletu, bereme mu jeho dosavadní zvyk a podporujeme návyk nový.

Ochota a schopnost dítěte spolupracovat v této oblasti je záležitostí individuální. Více než o konkrétním věku, kdy je vhodné začít, je dobré mluvit o senzitivitě dítěte. Ta nejprve probíhá na úrovni dávání signálů o vyměšování a až s přibývající pohybovou aktivitou, ruku v ruce s dozráváním nervové soustavy, je dítě schopné samo sedět na nočníčku, později samo dojít k nočníčku či toaletě a samo si sundat oblečení před vykonáním potřeby. Ve hře je tedy nejen rozpoznání signálů vlastního těla o tom, že dítě cítí potřebu “kakat či čůrat”, ale i schopnost pozdržet chvíli potřebu a sám/sama si na toaletu dojít.

Z hlediska montessori přístupu je vhodný čas právě tehdy, když je dítě na úrovni samostatné chůze, protože už není zcela odkázané na pomoc dospělého. Stačí pro něj vhodně připravit prostředí a ukázat jak.

A JAK NA TO?

Připravte prostředí, nejlépe v koupelně, protože koupelna je pro mladší batole bezpečnější než WC, je potřeba například: nočník, protiskluzová podložka, koš na špinavé prádlo, polička na náhradní tréninkové kalhotky (pozn. starší batole cca od 2 let může k tréninku využívat též záchod s redukčním prkénkem či schůdkami).

www.howwemontessori.com

Ponechte nočník na zvoleném stabilním místě, a pokud možno ho nepřemisťujte.

Několikrát denně v pravidelných intervalech (na základě pozorování o častosti jeho vyměšování) dítě k nočníčku zaveďte a řekněte: “Je čas zkusit se vyčůrat/vykakat” a ponechte mu jeho samostatnost stáhnout si kalhotky a sednout si. Pokud ještě nezvládá samo, dejte mu prostor, aby vždy zkusilo aspoň trochu se svléknout samo, než ho svléknete vy.

Řekněte nebo ukažte dítěti, jak jednoduše na to (vhodný je též vzor vrstevníků dítěte).

Dejte mu čas, který potřebuje, nenechte ho však vysedávat na nočníčku příliš dlouho a hrát si.

Když potřebu nevykoná, popište situaci např.: “Vidím, že v nočníčku nic není, asi se ti nechce ještě čůrat. Zkusíš to zase za chvíli, když budeš chtít, můžeš sem přijít i sám“.

Pokud se dítě v době tréninku počůrá či pokaká, vždy ho v klidu přivedeme na toaletu či k nočníčku, ukážeme, kam vkládáme špinavé prádlo, umyjeme ho, znovu si zkusí sednout na nočník či záchod a řekneme mu např.: „Dnes jsi to nestihl včas, je třeba se umýt, převléci a uklidit.  Příště to zkusíš dojít si na nočníček včas“.

VHODNÉ OBLEČENÍ

  • Látkové pleny jsou z hlediska zpětné vazby o vlastním vyměšování pro dítě vhodnější než pleny jednorázové
  • V době nácviku dovednosti udržovat čistotu je vhodné přes den doma pleny úplně vynechat a nahradit je tzv. tréninkovými kalhotkami (froté anebo bavlněné s malou vložkou).
  • Když je dítě již spolehlivější, pořiďte běžné spodní kalhotky či slipy ve větší sadě a k plenám se kromě delších cest či na noc již nevracejte.
  • Nejvhodnější oblečení je takové, které dítěti umožňuje, aby se svléklo samo (např. volnější kalhoty na gumu, tričko do pasu)

PŘIPRAVENÝ DOSPĚLÝ

Komunikace s dítětem ohledně jeho dovednosti udržovat čistotu i atmosféra vztahu mezi rodiči a dítětem, která období tréninku na toaletu provází, je naprosto klíčová. Sdělení, o co jde, ukázka, volba pro dítě (např. nočník či toaleta, samo či s pomocí), slovní ocenění při úspěchu (např. “Vidíš, dnes jsi se vyčůral úplně sám, tak to má být.”) i klidný přístup dospělého v případě nehod a neúspěchů, to vše podporuje ochotu dítěte spolupracovat. Je důležité vyvarovat se negativních i silně pozitivních hodnocení, velkých očekávání, odměn, trestů či ponižování dítěte v případě neúspěchu. Tak, jako v každé situaci, jsme i zde pro dítě vzorem, průvodcem na jeho cestě k samostatnosti. Každé dítě má svůj čas, kdy to zvládne.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů