Dr. Montessori jednou řekla: „Abychom pomohli dítěti, musíme mu poskytnout prostředí, které mu umožní svobodně se rozvíjet.“ Myšlenka, že děti potřebují prostor k růstu, je jedním z nejzákladnějších Montessori principů. To je také důvod, proč jsou třídy v Montessori školách nabité energií, ale zároveň jsou klidné a neuvěřitelně efektivní. Totéž můžete udělat pro svůj domov. 

Jako malého pomocníka vám přidáváme Desatero pro montessori doma, které si můžete třeba vylepit na lednici.

1. Sledujeme a podporujeme dítě

Následujte dítě a jeho potřeby. Dítě je tedy tím, kdo je v popředí, dospělý rozumí vývoji dítěte a jedná jako průvodce, který dětem pomáhá najít jejich vlastní přirozenou cestu. Důvěřujte dítěti a neklaďte mu překážky do jeho přirozeného vývoje. Buďte dobrými pozorovateli. Věřte v zázrak dětství, v to, že děti jsou schopné vyvíjet se samy, že mají přirozenou touhu učit se a že dosáhnou svého skutečného potenciálu, když jim pomůžete nalézt jejich vlastní cestu v prostředí, které je ušité jejich potřebám v každé fázi vývoje.

2. Připravujeme prostředí

Připravené prostředí doma je především o pořádku a řádu ve věcech, o vzájemném respektování potřeb všech členů domácnosti a samozřejmě o integraci dětí do běžných domácích prací, které každodenně vykonáváme. Nechte děti, aby se tak jako my, mohly zapojit do péče o sebe, prostředí i druhé. Spíše než mnoho hraček a nepotřebných věcí, budeme potřebovat výškově upravit nábytek, přemístit nádobí do nižších polic, půjčit dětem vhodné a bezpečné nástroje, aby samy mohly např. krájet, mýt nádobí, utírat stůl, zalévat květiny atd. Snižte se na úroveň dítěte a rozhlédněte se kolem sebe, kam dítě dosáhne? Co vidí? Co je pro něj nebezpečné? Jak byste mohli prostředí připravit účelněji?

3. Jsme modelem/vzorem a režisérem

Nejdůležitější součástí prostředí v Montessori jste vy – dospělý. Jste pro dítě vzorem, připravujete prostředí, ale také ho režírujete. Celé domácí prostředí tedy závisí na vás, na tom, jak ho pro dítě uzpůsobíte. Mělo by být vodítkem k pozorování a mělo by plně uspokojovat aktuální potřeby dítěte. Pozorujte a poté teprve následujte dítě. Důkladné pozorování vlastního dítěte vám řekne, co ho právě baví, jaké věci mu nabídnout, co mu připravit. Pokud vaše dítě věci nepoužívá, pozorujte, proč. Možná je to pro něj moc těžké nebo naopak moc snadné. Možná ho věc již nudí. Dítě do tří let vše nasává a všemu věří, je tedy jen na vás, jakým vzorem/modelem pro dítě budete.

4. Méně je více

Vaše dítě nepotřebuje mnoho věcí, v montessori se řídíme heslem: „méně je více.“ Lépe se vám pak bude udržovat řád a pořádek. Prostředí doma je tedy spíše minimalistické. Nekupujte více věcí, které mají stejný účel. Udržujte ve svém domě jen to, co potřebujete, a věci, které vám přinášejí radost. Zbavte se tedy všech zbytečných a nefunkčních hraček a nabízejte dětem reálný život a kvalitní výukové hračky. Nahraďte přeplněné koše plných hraček vzájemně nesouvisejících za nízké otevřené regály a vložte do nich pár smysluplných hraček v logické struktuře a řádu. Jak to udělat, můžete mrknout v našem videu.

Poté se vám lépe podaří vytvořit uspořádané a dobře strukturované prostředí. Dítě pak lépe porozumí tomu, jak vaše domácnost funguje a nemusí být závislé na dospělých. Domácnost by tedy měla být jednoduchá a přehledná s logickým uspořádáním. Pokud v ní není přítomen řád a pořádek, vzniká chaos a nepořádek.

5. Montessori doma není pouze o pomůckách

V Montessori je učení, radostná práce a účelná hra. Věřte, že vaše dítě nevnímá rozdíl mezi materiálem a hračkou. Vybírejte tedy takové věci, které vaše děti aktuálně baví, které mají nějaký rozumný účel. Nemusíte kupovat mnoho věcí, spíše je sdílejte s kamarádkami. Dítě se danou věc naučí a pak už ho hračka nebude tolik zajímat. Montessori není ale jen o pomůckách, je hlavně o dítěti. Není potřeba celé noci vytvářet montessori materiál, jen proto, že vám se moc líbí, anebo proto, že ho miluje syn vaší kamarádky. Raději věnujte dítěti váš čas. Vývojové hračky či didaktické pomůcky jsou doplněním, jakousi třešničkou na dortu. Aby to s nimi doma fungovalo v duchu montessori, je třeba nejprve naplnit předchozí i následující kroky.

6. Zahrnujeme děti do každodenního života

Dítě do tří let je smyslovým průzkumníkem. Učí se skrze svůj pohyb, skrze své smysly, skrze aktivní zkušenost s prostředím. Zapojte tedy děti od malička do jednoduchých domácích prací, pozvěte je do kuchyně. Vaření a uklízení jsou báječné příležotosti učení se skrze pohyb smysly a nápodobu. A co je skvělé, posilují pocit nezávislosti. Dejte dítěti příležitost (a důvěřujte mu), aby samo vykonalo nějaké rutinní práce s vaší minimální pomocí. Ano, budete muset dohlížet na bezpečnost dítěte, ale nedělejte věci zbytečně za něj, nepřerušujte a nevyrušujte dítě, protože jedině tak se dítě skutečné učí. Myslete na to, aby dítě bylo nezávislejší každým dnem, nezávislost je totiž základním kamenem v montessori.

7. Chodíme s dětmi do přírody

Maria Montessori milovala přírodu, učila se od ní a podporovala co nejvíce pobytu venku. Příroda je pro dítě nejpřirozenější „učebnou“, udělá mnoho práce za vás. Když nemůžete být s dětmi v přírodě, přineste si kousek přírody domů. Mějte doma přírodní a estetické materiály, které dávají dětem rozmanité smyslové zkušenosti a svojí krásou vybízejí k činnosti. Nebojte se dětem nabízet i reálný, opravdový materiál – nádobí z keramiky, ze skla. Chováme se k přírodě i k věcem doma s respektem. Žijeme ekologicky a ekonomicky.

8. Nabízíme co nejvíce svobody, ale s přirozenými limity

Jakékoli prostředí, kde se dítě bude pohybovat, by mělo dítěti umožnit, aby bylo co nejvíce svobodné (fyzicky i psychicky), aby mohlo následovat své vlastní zájmy a motivaci.

Poté se děti můžou pohybovat bezpečně a s důvěrou, svobodněsi vybrat věc, která je zajímá. Dopřejte dětem co nejvíce přirozeného vývoje, v montessori dětem neklademe překážky do svobody pohybu, nemáme například klasickou postýlku s mřížemi ani ohrádky, které pohyb omezují. V montessori spí dítě na nízké matraci a do ohrádek dáváme nebezpečné věci, jako je například krb nebo vysoké schody. Nebojte se ovšem stanovovat přirozené limity, zasáhněte, když je vaše dítě v nebezpečí, chová se nebezpečně nebo antisociálně. Pěstujme v dětech pozitivní disciplínu.

9. Komunikujeme otevřeně a empaticky

Vzájemná komunikace v montessori je založena na respektu, empatii a otevřenosti.

Je to každodenní práce především nás dospělých, umět se dorozumět efektivně a s láskou. Nezapomínejte na to, že jste pro dítě neustálým vzorem, mluvte proto tak, jak chcete, aby dítě v budoucnu komunikovalo nejen s vámi, ale i s jinými lidmi.

Často nám pro dobré porozumění a také pro rozvoj nezávislosti pomáhají tzv. dvě volby:

„Oblékneš si tenisky nebo sandály?“ „Dáš si k obědu rýži nebo brambory?“ Tím dáváme dítěti svobodu vybrat si v rámci jasných hranic a také umět se rozhodovat. Dítě tak cítí od nás respekt a důvěru.

10. Bezpodmínečně milujeme

Co říci závěrem? Sebe, partnera i své děti bezpodmínečně milujeme. Nehodnotíme, nesrovnáváme, neočekáváme, přijímáme, respektujeme a radujeme se tady a teď. Předáváme tím dítěti poselství, že svět je dobré místo a že je dobré o něj pečovat. Vytváříme a udržujeme atmosféru klidu, otevřenosti a lásky.

Přijímejte chybu, jako výzvu pro další vývoj. Buďte v souladu se sebou i s přírodou. Dítě pak má velkou šanci vyrůst v nezávislého, zodpovědného a milujícího dospělého člověka.

Chcete-li začít s montessori doma nebo vám dochází nápady co s malými dětmi doma dělat, přidejte se k nám do online průvodce věkem od narození do tří let.

Michaela Willheimová