Skrze své smysly se dítě učí, poznává svět, stává se tedy člověkem. Dítě se začíná vyvíjet na smyslové úrovni od okamžiku početí. Již v prenatálním období dítě používá všech pět základních a nejznámějších smyslů- hmat, chuť, čich, zrak a sluch.Ty mu pomáhají pochopit a vstřebat informace o svém prostředí. Některé smysly jsou rozvinuté více některé méně. Ty, které mají menší šanci se v děloze uplatnit, jako například zrak, se rozvíjejí pomaleji, zatímco ty, které jsou neustále stimulovány, se vyvíjejí rychleji.

První smyslem, který se vyvíjí již v děloze, je hmat – taktilní vnímání (kůže), následuje vestibulární vnímání (bilance a pohybu), čichové (vůně), chuťové (chuť), sluchové (sluch) a nakonec vizuální vnímání. Pokud budeme mít tento vývoj na paměti, je pak pro nás snazší pochopit, proč miminko reaguje v bříšku určitým způsobem.

Hmat

je prvním a nejdůležitější smyslem miminka v děloze.

První projevy hmatu se projevují už v 8. týdnu sérií ochranných pohybů na tvářičce. Smysl pro dotek se pak rychle rozvíjí, v 10. týdnu začne být citlivá i oblast genitálií, v 11. týdnu ruce a ve 12. týdnu chodidla. V průběhu 17. týdne jsou citlivé oblasti břicha a zadečku. Kůže těla je zázračně komplexní systém stovek různých buněk s různou citlivostí na teplo, chlad, tlak a bolest. Kolem 32. týdne je prakticky každá část těla plodu citlivá na pouhý dotek vlasu. Miminka mají také cit v ústech, proto si už v děloze snaží plod vše strčit do úst, okusuje si dásněmi prsty na nohou i rukou. Seznamuje se s nimi, cítí tlak i teplotu.

Do třetího trimestru poskytuje elastická děloha spolu s plodovou vodou miminku konstantní, hluboký tlak, miminko je tedy po celou dobu v celodenním objetí nebo na masáži. A je tedy naprosto přirozené a žádoucí, že i narozená miminka mají velkou potřebu se dotýkat a být v přímém lidském kontaktu. V prvních měsících po narození je hmat tím nejzásadnějším smyslem uvádějící dítě do kontaktu se světem.

Chuť a čich

Tělesné struktury pro rozeznávání chutě se začínají vyvíjet okolo 14. týdne

těhotenství a vědci věří, že už tehdy je plod schopen vnímat chuť. Testy ukazují, že polykání se zintenzivňuje sladkou chutí a zeslabuje hořkou nebo kyselou chutí. V tekutém světě dělohy je k mání velký výběr chutí, včetně kyseliny mléčné a citronové, kreatininu, aminokyselin, proteinů a solí.

Donedávna téměř nikdo nepovažoval za možné, že plod může čichat, protože se předpokládalo, že čich závisí na vzduchu a dýchání. Poslední výzkumy avšak odhalily nový svět možností. Nosní systém je daleko komplexnější, než se předpokládalo, a je tvořen několika podsystémy, které poskytují plodu komplexní čichové hody.

Nos se začíná rozvíjet mezi 11. a 15 týdnem. Stěnami placenty procházejí nejrůznější chemické složeniny, poskytující tak plodu nejrůznější chutě a vůně. Děložní tekutina obklopující plod omývá ušní, nosní a krční dutiny, dítě ji vdechuje a polyká, což umožňuje přímý přístup k receptorům několika smyslových systémů. Prenatální zkušenost s vůněmi je tak pravděpodobně přípravou smyslového systému k umění hledat a rozlišovat určité vůně nebo typy vůní. Miminko po narození velmi dobře pozná vůni své matky, po porodu tedy i tento smysl posiluje pouto mezi matkou a miminkem.

Sluch

Podle vědců je sluch nejdůležitějším smyslem vyvinutého rostoucího plodu v děloze. Pomáhá mu totiž spojit se s vnějším světem. Miminko žije ve velmi stimulujícím světě zvuků, vibrací a pohybu.

Nejintenzivněji slyší maminčin hlas, protože se rozléhá celým jejím tělem, ale také se k miminku dostává skrze kosti maminky ve formě vibrací. Mimořádně uklidňující je pro něj konzistentní tlukot vlastního srdce i srdce maminky.

Pravděpodobně bude rozeznávat i hlas svého otce, protože mužské hlasy s nízkou frekvencí se přenášejí plodovou vodou lépe než hlasy ženské. Miminko si také poměrně dobře různé zvuky pamatuje.

Můžeme tedy říci, že miminko je v děloze celou dobu na takové příjemné diskotéce :-).

Zrak

se vyvíjí pomaleji a je velmi obtížné jeho rozvoj studovat.

V děloze jsou oční víčka zavřená až do 26. týdne. Plod je ale přesto citlivý na světlo (reaguje na světelné změny změnou srdečního tepu). Až po otevření očí může miminko vidět světlo v děloze. Obecně ale platí, že svět v děloze je vizuálně ztlumen a často je tam docela tma, miminko má tedy málo vizuální stimulace.

Z tohoto důvodu je vizuální systém poměrně nezralý při narození.

Zrak je nejméně rozvinutým smyslem po narození, ale je zároveň pravděpodobně tím nejdůležitějším.

Mnoho dospělých si ani neuvědomuje, jak bohatý smyslový život se v děloze odehrává a jak důležitý je přirozený rozvoj smyslů i po narození dítěte.

Čím více budeme jeho smysly podporovat i po narození, čím více budeme následovat přírodu, tím lépe se dítě bude adaptovat na vnější svět.

Přeji vám, co nejhezčí chvíle s vaším smyslovým průzkumníkem.

Carla Hannaford – „Smart Moves“ – kniha

“Zkušenosti a smyslové vnímání JSOU učením. Smyslové vnímání vytváří základ porozumění, z něhož se vyvíjí koncepty a myšlení. Prostředí bohatá na smyslové vjemy jsou příkazem k tomu, aby se děti mohly učit. Učení nejdříve probíhá pomocí našich smyslů. Když prozkoumáváme a zakoušíme náš materiální svět, počáteční smyslové vzorce se stanou jádrem našeho svobodně vytvořeného informačního systému, který je dále stále aktualizován a stává se elegantnějším s každou novou zkušeností. Tyto původní smyslové modely se stávají našimi referenčními (pevnými) body a dávají nám podklad pro veškeré další učení, myšlení a tvořivost. K tomuto smyslovému základu pak přidáme emoce a pohyb v našem celoživotním tanci učení. ” (Hannaford, Carla, Ph.D., Smart Moves, Great Ocean Publ., Va. 1995, Kap. 3, Str. 48)

Michaela Willheimová