Tak je to zase tady. Vysvědčení. Pro někoho den radosti, pochval a odměn, pro některé děti, bohužel, stále den strachu.

V rozhlase právě slyším rozhovor s dětmi, ptají se jich: “ Proč vůbec existuje vysvědčení?”

„Aby nám máma s tátou mohli dát něco za odměnu.”

”Aby mě máma mohla taky pochválit.”

”Aby mi naši mohli koupit tablet.”

Uf, je mi z toho smutno. Tyhle děti berou učení jako něco, co nedělají pro sebe, jsou zvyklé na známky, na hodnocení někým jiným – na učení z vnější motivace. Pak se nedivme, že se učí pro odměnu, pro pochvalu a že vysvědčení je právě prostředkem, jak této odměny docílit. Ani jedno dítě neřeklo, že je vysvědčení důležité pro něj, aby vědělo, co umí a co neumí.

V montessori to máme jinak. Naše děti berou učení jako přirozenou součást života.

Za svou práci nedostávají známky, nemají domácí úkoly, testy dělají velmi zřídka. Známky, stejně jako jiné externí odměny, mají totiž velmi malý účinek na úsilí nebo úspěchy dítěte.

Montessori pedagogika vychází z vnitřní motivace dítěte, z jeho vnitřního zájmu. Tím podněcujeme přirozenou touhu dítěte se stále učit, dozvídat se něco nového, zkoušet nové věci.

V montessori věříme, že účelem vzdělávání je pomoci dětem najít svou životní vášeň. Jakmile je objevena vášeň, je dítěti propůjčena obrovská síla, která efektivně a osobně podporuje růst a učení.

Co tedy máme místo známek?

Každé dítě má svoje portfolio, kam si schovává veškerou školní práci. To mu poskytuje zpětnou vazbu jak si vede a jaké pokroky dělá Je to také skvělá zpětná vazba pro rodiče, kteří chtějí vidět, jak se jejich dítěti daří.

Děti v montessori škole si vedou svůj pracovní deník. Do něj si píšou, co každý den dělají. Pracovní deník jim pomáhá lépe si uvědomovat, jak tráví čas, a slouží také jako záznam poskytnutých lekcí a odvedené práce. S tím, jak dítě dospívá, je tento deník propracovanější a podrobnější.

Asi už jste slyšeli pozitivní montessori motto „Chyba je přítel“. Chyba je něco, co nás učí růst, něco, co mi říká – zkus to znovu, procvič si to. Je to v pořádku, díky chybě se vlastně učíme být lepší a lepší, pochopit věci do hloubky nebo být kreativní a zkusit je jinak.

Ve většině klasických škol je to naopak. Chyba je jasný ukazatel neúspěchu, něco, na co je potřeba hned upozornit. A nejlépe červenou barvou, ať je to dobře vidět. To, že je vlastně dítě úspěšné, protože 2/3 diktátu má dobře, se pak úplně vytratí. A po chvíli se děti začnou chyby bát. Nemají mnohdy vůbec šanci ji napravit.

A právě díky „chybě“ dostanou špatnou známku. O čem tedy známka vypovídá, když každý učitel má svůj subjektivní systém? Někdo oznámkuje dvě chyby ještě dvojkou, ale jiný učitel už trojkou. Známka rozhodně neříká vše o tom, co dítě umí, ale je pro všechny snadno pochopitelná. Proto se známek tolik učitelů, ale hlavně rodičů, nechce vzdát.

Jak tedy vypadá /nejen/ montessori vysvědčení, když je bez známek?

Děti dostávají vysvědčení na stejném papíru, jaký známe ze školy ještě my, ale známky v něm nenajdete.

Je to spíše osobní dopis, kde je velmi konkrétně popsáno, co dítě zvládá a co je ještě potřeba zlepšit, jak se posunulo. Je zde ale také zmínka o jeho chování a jak se mu daří spolupráce s ostatními.

Vždy jsem dojatá z posledních osobních vět na vysvědčení mého syna. Přečíst si taková slova plná lásky a vděčnosti to zkrátka žádná známka nenahradí.

I předání vysvědčení vypadá jinak, než jsme zvyklí. To závěrečné, letní, se neděje ve třídě, paní učitelka dítě nevyvolává z lavice, jak jsme to celé dětství zažívali my. Je to výjimečná událost – rituál, který si zaslouží krásné místo. Je to oslava, na kterou jsou pozváni i rodinní příslušníci. Škola je totiž součást života, součást rodiny. každý rok se scházíme v parku, kde je přichystán piknik, všichni jsou slavnostně oblečeni a všude je cítit přátelská atmosféra. Protože to, jak se dítě cítí, to si bude pamatovat celý život. Při pololetním vysvědčení si děti udělají občerstvení a společně s užívají tento slavnostní den ve třídě, jehož součástí je osobní předání vysvědčení.

A tady si můžete přečíst, jak takové vysvědčení vypadá.

Už jen to, že si s dětmi jako rodič sednete, společně si vysvědčení pročtete a věnujete dítěti svůj čas, je další bonus slovního hodnocení.

Obrázek o tom, která varianta vysvědčení vám přijde smysluplnější, si už udělejte sami.

A jaké vysvědčení byste si přáli pro své děti vy?

„Nejde o fyziku, ani o botaniku, ani o práci ruky, ale o vůli a součásti lidského ducha, které se konstruují prostřednictvím práce. Dítě je duchovním stavitelem lidstva a překážkami jeho svobodného rozvoje jsou kameny ve zdi, u nichž byla uvězněna duše člověka.“ Maria Montessori

Michaela Willheimová