Co vlastně potřebujeme k tomu, abychom mohli doma začít s montessori? Je třeba podrobně nastudovat knihy o této pedagogice, absolvovat nějaký kurz? Stačí nakoupit si či vyrobit pomůcky pro daný věk dítěte a naučit se je používat? Nebo je to o něčem jiném…?

Montessori jako vědomá cesta dospělého

Dospělý v montessori vzdělávání je průvodcem – vzorem pro dítě, tvůrcem prostředí i součástí “připraveného prostředí”. Měl by tedy dobře znát vývojové potřeby dětí, aby mohl citlivě reagovat přípravou vhodného materiálu i aktivit pro ně.

Vývojové potřeby souvisí se senzitivními obdobími malých dětí, aneb každé dítě v průběhu svého raného vývoje (zhruba do 6 let) prochází jednotlivými fázemi, kdy je obzvlášť citlivé naučit se nějakou novou dovednost, rozvinout vlohu či schopnost. Když je správně podpořené (vhodným prostředím i vzorem) jde mu to rychle a vlastně samo:-).

Být dobrým průvodcem znamená rozvíjet láskyplný a respektující vztah s dítětem. Neméně důležité je umět pozorovat děti a tomu, co vidíme porozumět, abychom věděli, jaký materiál připravit, kdy je třeba se upozadit a kdy naopak jednat. Pokud dítě ještě nemluví, je porozumění jeho chování naprosto klíčové.

Co tedy konkrétně obnáší role dospělého v montessori výchově I vzdělávání?

• Dospělý je vzorem pro dítě (vzor chování, řeči, ukázky práce s materiálem).
• Zná vývojové fáze, senzitivní období, kterými děti procházejí.
• Připravuje prostředí.
• Má schopnost dobře pozorovat (analyzovat i syntetizovat pozorované)
• Propojuje dítě s materiálem, prostředím.
• Ví, jak podpořit soustředění dítěte.
• Vytváří a udržuje atmosféru (klid, láska, otevřenost).
• Vymezuje hranice a limity.
• Je schopen sebereĈexe a práce s chybou.
• Pracuje na sobě, dále se vzdělává.

Není toho zrovna málo, co by měl dospělý, který jde montessori cestou, umět rozvinout a integrovat do své osobnosti. Ale vědomé vedení dítěte i práce na sobě se týká každého, kdo svou roli vychovatele vnímá aktivně. Není to tedy jen otázka montessori přístupu, jako spíše kterékoliv výchovy orientované empaticky, s individuálním přístupem, otevřeností i zodpovědností zároveň.

Jak tedy na tuto vědomou cestu vykročit a kdy začít?

Děti nás učí být teď a tady. Dokázat to alespoň občas s nimi je pro dospělé někdy velký objev. Teprve, když se naučíme sami zklidnit a vyladit na energii dítěte, pochopíme například, co právě teď toto dítě potřebuje, co mi svým chováním sděluje.

Jak je to s pomůckami doma?

Připravené prostředí doma je především o pořádku a řádu ve věcech, o vzájemném respektování potřeb všech členů domácnosti a samozřejmě o integraci dětí do běžných domácích prací, které každodenně vykonáváme. Nechat děti, aby se tak jako my, mohly zapojit do péče o sebe, prostředí i druhé. Spíše než chytré hračky, budeme potřebovat výškově upravit nábytek, přemístit nádobí do nižších polic, půjčit dětem vhodné a bezpečné nástroje, aby samy mohly např. krájet.

Vývojové hračky či didaktické pomůcky jsou doplněním, jakousi třešničkou na dortu. Aby to s nimi doma fungovalo v duchu montessori, je třeba nejprve naplnit předchozí kroky a samozřejmě vědět, jak s nimi konkrétně pracovat. Pomůcky pro malé děti do 3 let jsou hodně intuitivní, většina dospělých ukázku pro dítě hravě zvládne. S pomůckami pro věk 3-6 let je to však složitější. Tyto pomůcky původně nebyly vyvinuté pro domácí prostředí, patří do školek. Důvodů pro respekt k jejich užívání je více. Ale o tom zase příště…

Kamila Balcarová