Téma smrti je kolem nás nejen v dušičkový čas. Je to přirozená součást života, i když velmi bolavá. Jak ale toto téma s dětmi otevřít, když se nás zeptají nebo se nás smrt přímo dotkne?

Mluvit s dětmi o smrti může být náročné, protože toto téma přináší mnoho otázek a emocí. Je důležité přistupovat k tomu citlivě, s ohledem na věk dítěte a jeho úroveň chápání. Možná se už vaše dítě se smrtí přímo setkalo, zemřel mu domácí mazlíček nebo prarodič. Každé dítě se s touto zkušeností bude vyrovnávat jinak. Velmi záleží na věku dítěte a na jeho předchozích zkušenostech. V každém případě je dobré se tohoto tématu nebát, zůstat s dítětem a akceptovat veškeré formy vyrovnávání se s touto situací.

O smrti, jako takové, se děti začínají zajímat v předškolním věku (3- 6 let). V tomto období je typická zvědavost a časté otázky s tematikou smrti. Do té doby je to pro ně neuchopitelné téma, o kterém nepřemýšlejí, žijí teď a tady. Naopak ve školním věku (cca 6 – 11)  nastupuje pochopení příčinnosti smrti.  Smrt pro ně získává konkrétní podobu a chápou ji jako nevratný stav.

Přinášíme vám pár tipů na toto téma:

1. NEBOJTE SE S DĚTMI O SMRTI MLUVIT

Mluvit o smrti je stále tabu, i když je přirozenou, ale bolavou součástí našeho života. Je normální, že můžeme mít z tohoto tematu obavy. Mluvit bychom o ní ale měli. Protože čím víc o ní budeme mluvit, tím méně se jí budeme bát. Děti totiž potřebují znát pravdu, aby porozuměly světu, a aby pochopily co se stane, když někdo blízký zemře a neměly zbytečný strach z nejistoty.  Proto nedoporučujeme říkat dětem, že dotyčný někam odešel, usnul nebo že je v nebi. Možná si to ani neuvědomujeme, ale pro děti může tato informace způsobit, že se budou bát usnout nebo nás nebudou chtít nikam pustit. Nikdy nevíme, jak si děti tuto informaci propojí a pochopí.

2. BUĎTE PRAVDIVÍ

Dětem říkáme pravdu – přiměřenou jejich věku – např. “Dědečkovi přestalo fungovat tělíčko. Už ho ale nic nebolí.” Když děti neporozumí, určitě se doptají. Používejte jednoduchý a jasný jazyk bez zbytečně složitých nebo abstraktních výrazů. Důležité je naslouchat a tématu se nevyhýbat.  Děti se budou ptát na různé otázky, které nám ani nemusí dávat smysl. Když se nám nepodaří najít  správná slova, mohou nám pomoci různé knížky. I pro vás může být pravda osvobozující. Uvidíte, že dítě ji přijme leckdy lépe než my dospělí.

3. BUĎTE AUTENTIČTÍ

Smrt přináší různé emoce a všechny jsou v pořádku. Chce se vám plakat, plačte. Potřebujete více vzpomínat a prohlížet si fotky? Udělejte to. Nebojte se před svým dítětem projevit emoce, neskrývejte je. Dítě potřebuje pochopit a prožít jakékoliv emoce. Proto je důležité vidět nás v naší  autenticitě. Až samo bude touto zkušeností procházet, zvolí si svůj způsob truchlení. Pokud vaše dítě truchlením prochází, povzbuďte jej, aby vyjádřilo své pocity, a ujistěte ho, že jsou v pořádku, ať už cítí cokoli.

4. BUĎTE SPOLU

Lidé potřebují v době truchlení a smutku něčí blízkost. A děti ji potřebuji o to víc. Více se objímejte a mazlete. Projevujte si navzájem lásku, pochopení a oporu.  Společně vzpomínejte a připomínejte si dotyčného člověka. Můžete vymyslet i nějaký společný rituál, který vám pomůže v rozloučení s ním. Dětem pomůže pocit bezpečí a rutiny. Ujistěte je, že je svět pro ně nadále bezpečný a že je o ně postaráno. Pokud zemřel někdo blízký, mohou mít obavy o vás nebo další členy rodiny. Můžete jim například říct: „I když lidé umírají, většina z nás tu s tebou zůstane po dlouhou dobu.“

5. DEJTE DÍTĚTI NA VÝBĚR

Dejte  dětem možnost volby. Starších dětí se můžete zeptat, zdali by se chtěly zúčastnit pohřbu nebo jiného způsobu rozloučení. Nenuťme je ale do toho. Dejme jim možnost o něčem rozhodnout. Např. vybrat svíčku nebo kytičku na hrob, nakreslit obrázek, napsat vzkaz.  Tím se na situaci mohou podílet emocionálně i prakticky.  I když dítěti umře domácí mazlíček, dejte mu na výběr, jak by se s ním chtělo rozloučit. Můžete společně vymyslet rituál, který vám pomůže lépe se vyrovnat se ztrátou oblíbeného mazlíčka. Rituály jsou totiž pro děti velice důležité, pomohou jim se situací lépe vyrovnat a posílí je do budoucnosti. Tímto způsobem se dítě seznámí s konečností a cyklem života.

Michaela Willheimová