Máme za sebou hodně podivný rok, kdy jsme se nemohly na nic spolehnout. A přitom se nám splnil sen – získaly jsme nové prostory pro naše montessori aktivity.
Jenže sotva jsme rodiče a děti přivítaly, už jsme se s nimi musely loučit. Teď máme konečně radost, že můžeme naše dveře od montessori pracoven a workshopů otevřít a můžeme se zase vídat na živo. První velkou výzvu jsme překonaly.
Že začátky nejsou nikdy lehké, jsme si zkusily nejen teď, ale i v době, kdy jsme s montessori před 15 lety začínaly. Často jsme si na to minulý rok vzpomněly. I když teď máme mnohem více zkušeností a větší nadhled.
Jako dnes si vybavujeme jeden podzimní podvečer, kdy jsme v našem rodinném centru přemýšlely, jak ty nové montessori kroužky pro děti a rodiče nazveme. Padaly různé názvy, ale žádný nebyl ten pravý. Pak stačila chvilka a název „montessori pracovny“ byl na světě. Díky kami, že tě to tenkrát napadlo. Tento název se začal šířit po celé republice a my jsme náležitě pyšné na to, že vzešel právě od nás.
První semínko našich montessori pracoven začalo klíčit v roce 2007 v Rodinném centru Paleček v Praze 3 na Žižkově.
Několik aktivních maminek se nemělo kde se scházet se svými dětmi, a tak založily své rodinné centrum. Když začaly uvažovat, jaké kroužky pro děti a rodiče otevřít, přišla Mirka Vlčková s nápadem zkusit kromě obvyklých aktivit pro děti i něco nového. Inspirovala ji myšlenka montessori pedagogiky a podařilo se jí pro věc nadchnout i kamarádku Míšu Willheimovou, která měla pedagogické vzdělání. Bylo však potřeba absolvovat nějaký montessori kurz a své vzdělání v tomto duchu prohloubit. A tak se Míša přihlásila na kurz do české Společnosti Montessori, kam začala chodit s další posilou týmu, Veronikou Posar. Asi o půl roku později jsem stejný kurz začala navštěvovat i já a k nemalému překvapení jsem zde po letech potkala právě Míšu, mou bývalou spolužačku ze střední školy.
Velké nadšení pro věc způsobilo, že jsme všechny tři začaly postupně spolupracovat. První lekce “Začínáme s montessori“ pro děti a rodiče otevřely Veronika s Míšou, já jsem se záhy přidala.
Začátky byly vskutku pionýrské. Měly jsme prázdnou místnost, pár pomůcek, plastových táců a jednu lavičku z tělocvičny, místo police. Z domova jsme nosily to, co jsme už nepotřebovaly a vytvářely první pomůcky na praktický život.
Vzpomínám si, že jsme měly jednu obrovskou skříň, která fungovala jako sklad na pomůcky všemožně zkombinované z praktických věcí z domova. Jakou jsme měly radost, když jsme si nakoupily i první dřevěné montessori pomůcky!
S rodiči a dětmi jsme začínaly doslova na kolenou a na zemi. Řešily jsme navíc problém, jak sladit přípravu montessori prostředí s potřebami ostatních kurzů i přilehlou hernou. Zkrátka jak připravit prostředí na lekci, a pak ho zase efektivně sklidit. Jak pomoci dětem, aby se soustředily, když hračky v herně byly na dosah a pravidla herny ne úplně slučitelná s montessori řádem. Navíc naše právě dokončené montessori vzdělání nebylo přímo pro tuto věkovou kategorii, ale pro věk 3-6 letých dětí. V té době totiž ještě nebylo možné získat v českém prostředí certiĆkované montessori vzdělání pro děti od narození do 3 let.
A tak jsme různě upravovaly aktivity, zjednodušovaly a prakticky zkoušely, co na menší děti funguje, a co ne. Naše první skupinky byly pro 6-8 dětí s rodiči, od 18 měsíců věku. Postupně jsme přišly na to, že chceme-li v kurzech mít nejen řád v prostředí, ale i dospělé jako citlivé průvodce, musíme začít především s přípravou rodičů.
RC Paleček se pak přestěhovalo na novou adresu do Písecké ulice. Kolegyně a kamarádka Jana Lišková se ujala plného vedení centra. Možnost, jak rozšířit prostředí, oddělit kurzy od herny i aplikovat čím dál více montessori principů se otevřela. V roce 2008 navíc vzniklo další, spřátelené, rodinné a vzdělávací centrum Andílek, které Mirka s Janou otevřely na Praze 5 ve vile Portheimka. Zde jsme se pak ještě více vydaly montessori cestou.
Hledaly jsme pro rozvíjející se kroužek výstižné pojmenování a nakonec přIšly na název “montessori pracovny”. Šlo nám o to, aby bylo I z názvu kurzu zřejmé, že si děti do připraveného prostředí nechodí jen tak hrát a maminky popovídat, ale že je to opravdu speciální místo.
Postupem času se pracovny více a více rozšiřovaly, více a více rodičů stálo o to, připojit se k nám a dozvědět se o montessori více. Jak to tak bývá, už pár hodin týdně nestačilo. Otevřeli jsme tedy několikadenní školičku s montessori prvky a hledali pro ni nové prostory.
Mezitím jsme si rozšířily vzdělání o mezinárodní montessori výcviky, které díky úsilí Mirky a její neúnavné schopnosti prorážet do světa, začalo být možné vystudovat i v Praze. A zjistily jsme, jak je vše geniálně propojené, kolik věcí jsme o montessori nevěděly, nebo o nich měly mylné informace.
Uvědomily jsme si, jak nezbytné je mít vzdělání pro danou věkovou kategorii. Jak jiné je montessori pro miminka a batolata a jak pro předškoláky.
V roce 2011 jsme našly nové prostory pro zkušební provoz denní školičky s montessori prvky a postupem času se školička rozšířila až na současnou podobu autentické školky a školy s názvem Montessori školy Andílek, jehož jsme byli s našimi pracovnami stále součástí. Více o historii Andílka si můžete přečíst zde.
Po celou dobu tedy podporujeme rodiče, kteří chtějí jít montessori cestou již od narození dítěte. Organizujeme montessori kurzy pro děti a rodiče již od 3. měsíců, až do 7 let. Je tu však i možnost vzdělávat se prostřednictvím přednášek a besed ještě před narozením děťátka nebo využít poradny empatického rodičovství. Tahle kombinace montessori pracoven a práce s rodiči je klíčovým pilířem, díky němuž montessori pracovny tak dobře fungují.
Po 14 letech od zasazení prvního semínka lze tedy konstatovat, že montessori louka pestře kvete, sytě voní a nadále se rozrůstá.
Od roku 2020 máme vlastní prostory v krásně zrekonstruovaném komunitním prostoru v hale 40 v Pražské tržnici. Otevřeli jsme skupinku pro miminka, batolata, ale také pro předškoláky, kam chodí děti, které nemají tu možnost navštěvovat montessori školku, nebo potřebují podpořit v nějaké oblasti vývoje.
Máme za sebou těžký rok, kdy jsme se s dětmi a rodiči téměř nemohly vídat a věděly jsme, kolik důležitého času dětem uniká. Teď už se ale těšíme na podzim na další nové děti a rodiče. Na ty malé a velké zázraky, které se v pracovnách každé setkání odehrávají.
Pracovnami postupně prošlo přes 1 500 rodičů s dětmi, ročně přichází až 100 nových klientů, kteří se chtějí do pracoven zapsat.
Ušly jsme velký kus cesty, ale stále s pokorou vzpomínáme na začátky, kdy jsme toho věděly tak málo, přesto jsme se nebály do toho jít. Měly jsme totiž vnitřní motivaci a vášeň, a to nám zůstalo dodnes. Jinak by montessori nemohlo fungovat.
Jsme ale bohatší o roky vzdělání a roky zkušeností. Zkušenosti, které jsme na této cestě zatím nasbíraly, jsou nepřenosné, s každým děťátkem přichází nová zkušenost, nová cesta.
Pokud ale i vy přemýšlíte, že byste chtěli začít dělat montessori v rodinném centru s pár pomůckami na zemi, a lámete si hlavu nad tím, co vše je potřeba k tomu, aby se pracovny rozjely a fungovaly, rády vám poradíme, prozradíme určité “vychytávky a fígle” jak na to, a podpoříme vás v realizaci vaší vize.
Nejvíce Vám ale napoví, když se k nám přijdete do montessori pracoven podívat.
Těšíme se na Vás! Míša, Kamila, Věrka a Hanka
Kamila Balcarová